Když se řekne slovo rodina, mnohým z vás se vybaví jen jediné.. Otec, matka, babička a mnoho dalších příbuzných. Řeknete si, o čem chce ta holka psát? Ale pravdou je, že slovo rodina se dá chápat mnoha způsoby. Naší rodinou je samozřejmě ten, kdo nám dal život, kdo nás vychoval. Rodinné prostředí, kde jsme vyrostli.. A potom to taky je naše rodina. Naše vlastní děti. Ale jsou i lidé, kteří doma spokojení nejsou, jejich rodiče jsou rozvedení a vztahy jsou na bodu mrazu. A právě ti, si vytvářejí rodinu jinou, alternativní..
V podstatě, naši přátelé mohou být naší druhou rodinou.. Každý má na tohle téma asi svůj názor. Ale co vlastně rodina je? Jaký má význam? Odkud se vzal tenhle název? Například Jaromír Jágr nazývá svoje fanoušky 'Hokejová rodino!'..
Pro mě jsou druhou rodinou moji přátelé. Lidé, kterým se mohu svěřit s věcmi, které bych rodičům nikdy neřekla. Lidi, kteří mají stejné názory a dokážou mě pochopit i beze slov.
A fotbalová rodina? Lidi, kteří milují fotbal stejně jako já. Ti, co milují stejný klub. Ti, se kterými se o fotbale můžu bavit otevřeně a bez obav. Bez ohledu na to, jakému týmu kdo fandí. Úplně klidně se můžu bavit s fanouškem Chelsea a Manchesteru, ikdyž fandím Arsenalu. Můj kamarád může být skalním fanouškem Sparty, a můžeme spolu vycházet úplně normálně, ikdyž já fandím Plzni a někdo jiný Spartě. Jde jen o to, abychom našli někoho, kdo se k nám bude hodit. Povahové, názorově... Pokud mi nějaký fanoušek Sparty začne do obličeje házet to, jaký je Limberský idiot, a že je to simulant.. Těžko s ním budu vycházet. Ikdyž se mě osobně nelíbí výkon některého hráče, dokážu být slušná. A stejně tak, co se týká výsledku zápasu. Nedávno hrál Arsenal se Swensea City. Ikdyž Arsenal prohrál, dokázala jsem objektivně a naprosto v klidu uznat, že Swensea si výhru zasloužilo. Celý zápas se snažili, dostávali se dopředu. Jejich obrana byla naprosto pevná v základech a jejich brankář chytal výtečně. Jindy skvělý a přesný Alexis neměl sebemenší šanci gólmana prostřelit. A ač jsem velká fanynka Arsenalu, jsem i natolik soudná. O nějakém fandění už tu článek byl, takže to nebudu až tak rozebírat. A půjdu tématem dál..
Kamarádi jako rodina? Ano. I přátelé mohou být naší rodinou.. Jana, Micheala a Hannah. My čtyři jsme nerozlučná parta už dva roky! S Janou se známe déle. Poznaly jsme se, když jsem končila na základce a já jsem chodila s jejím bratrem. S Míšou se známe kratší dobu, ale i tak jsme si okamžitě padly do noty. A Hannah? S tou mě seznámila Jana. Jako jediná z nás není češka. No vážně! Narodila se v New Yorku a momentálně žije v Londýně. Všechny tři jsou jako moje sestry. Vím, že jim můžu věřit a říct jim cokoliv. Je spousta věcí, které ví jen ony. Jsou moje druhá rodina!
A ještě navíc? Příští týden nás čeká krásných pět dní v Barceloně! Naše první společná dovolená ve čtyřech!
A na závěr? Opravdu není rodina jako rodina! Rodina v pravém slova smyslu je sice jen jedna, ale rodinu druhou si vybereme sami.
Těším se u dalšího příspěvku! Ahoj!
V podstatě, naši přátelé mohou být naší druhou rodinou.. Každý má na tohle téma asi svůj názor. Ale co vlastně rodina je? Jaký má význam? Odkud se vzal tenhle název? Například Jaromír Jágr nazývá svoje fanoušky 'Hokejová rodino!'..
Pro mě jsou druhou rodinou moji přátelé. Lidé, kterým se mohu svěřit s věcmi, které bych rodičům nikdy neřekla. Lidi, kteří mají stejné názory a dokážou mě pochopit i beze slov.
A fotbalová rodina? Lidi, kteří milují fotbal stejně jako já. Ti, co milují stejný klub. Ti, se kterými se o fotbale můžu bavit otevřeně a bez obav. Bez ohledu na to, jakému týmu kdo fandí. Úplně klidně se můžu bavit s fanouškem Chelsea a Manchesteru, ikdyž fandím Arsenalu. Můj kamarád může být skalním fanouškem Sparty, a můžeme spolu vycházet úplně normálně, ikdyž já fandím Plzni a někdo jiný Spartě. Jde jen o to, abychom našli někoho, kdo se k nám bude hodit. Povahové, názorově... Pokud mi nějaký fanoušek Sparty začne do obličeje házet to, jaký je Limberský idiot, a že je to simulant.. Těžko s ním budu vycházet. Ikdyž se mě osobně nelíbí výkon některého hráče, dokážu být slušná. A stejně tak, co se týká výsledku zápasu. Nedávno hrál Arsenal se Swensea City. Ikdyž Arsenal prohrál, dokázala jsem objektivně a naprosto v klidu uznat, že Swensea si výhru zasloužilo. Celý zápas se snažili, dostávali se dopředu. Jejich obrana byla naprosto pevná v základech a jejich brankář chytal výtečně. Jindy skvělý a přesný Alexis neměl sebemenší šanci gólmana prostřelit. A ač jsem velká fanynka Arsenalu, jsem i natolik soudná. O nějakém fandění už tu článek byl, takže to nebudu až tak rozebírat. A půjdu tématem dál..
Kamarádi jako rodina? Ano. I přátelé mohou být naší rodinou.. Jana, Micheala a Hannah. My čtyři jsme nerozlučná parta už dva roky! S Janou se známe déle. Poznaly jsme se, když jsem končila na základce a já jsem chodila s jejím bratrem. S Míšou se známe kratší dobu, ale i tak jsme si okamžitě padly do noty. A Hannah? S tou mě seznámila Jana. Jako jediná z nás není češka. No vážně! Narodila se v New Yorku a momentálně žije v Londýně. Všechny tři jsou jako moje sestry. Vím, že jim můžu věřit a říct jim cokoliv. Je spousta věcí, které ví jen ony. Jsou moje druhá rodina!
A ještě navíc? Příští týden nás čeká krásných pět dní v Barceloně! Naše první společná dovolená ve čtyřech!
A na závěr? Opravdu není rodina jako rodina! Rodina v pravém slova smyslu je sice jen jedna, ale rodinu druhou si vybereme sami.
Těším se u dalšího příspěvku! Ahoj!