Před nějakou dobou jsem zde zveřejnila článek 'Láska na dálku'. Tenhle článek bude podobný, jen o přátelství. Když jsem blog začínala psát, jeden z prvních článků byl post 'Přátelství'. Tam jsem se rozepsala o své minulosti.. Ale teď jsme tady a mnoho věcí se změnilo. Ale k věci. Stejně tak, jako existuje láska na dálku, existuje i pravé přátelství. Před třemi lety jsem díky mojí kamarádce Janě poznala pár zahraničních a speciálních lidí. Díky ní jsem měla možnost na pár dní vypadnout z tohoto kola a zjistit, jak je to jinde. Poznat nové lidi, kulturu.. A poznat i nové přátele. Například Hannah. Holka z New Yorku, která si splnila svůj sen. A tím pomohla k tomu, abych si já začala plnit ty své! Jejím velkým snem bylo stát se designérkou. Částečně se jí sen splnil, když získala práci právě v New Yorku. Za nějaký čas povýšila a dostala nabídku z Barcelony. Chytla po ní. Odstěhovala se a v té době jsem ji poznala. Vedení se tak líbila, že z ní udělali hlavní vizuál manažerku. Daří se jí. Momentálně žije v Manchestru a pracuje jako regionální vizuál manažerka. Má na starosti prodejny v Londýně a Manchesteru. Ale o tomhle tenhle článek není. Nejde o to, co dělá. Jednou za mnou i přijela, když ještě chodila se Sergiem. Přijeli sem oba. A to byla další možnost pro mě. Poznala jsem ho! Vážně, stál vedle mě stejně tak, jako teď stojí lampa na mém stole. Dost dlouho jsem tomu nemohla uvěřit. Vážně přijeli za mnou. Noví přátelé! A tím to nekončí!! Jsme v kontaktu stále. S Hannah, Sergiem, ale i dalšími kluky. Bože, miluju skype s klukama. Namyšlení šapmoni? Ale kde že! Normální kluci, co se do webkamery tváří, jako kdyby snědli citrón. Nebo za mnou viděli ducha ( vážně jsem se lekla
) ....
No a aby toho nebylo málo, tak se Hannah zná s Ruggerem ( Pasquarellim ).. Takže díky ní jsem v kontaktu i s nimi. A Segio? Minulost je minulost. Jak se říká, co se stalo v Barceloně, zůstane v Barceloně. ( grilovací párty u bazénu jen pro vyvolené S vyplazeným jazykem
) .....
Žádné chvilkové poblouznění, žádný vtip nebo jen prázdninová zábava. V mém životě se postupně objevují noví lidé, kteří se stávají mými přáteli. Vím, že většina z nich je ze zahraničí, ale tím líp.
Časem člověk pochopí mnoho věcí, dojde mu, co je doopravdy důležité. A já vím, že pravý přítel nemusí bydlet pět minut od vás, nemusí s vámi mít milion fotek, nemusíte každou chvíli trávit spolu. Pravé přátelství je i o důvěře, o pochopení. A pozná se ne v těch dobách, kdy jste šťastní.. Pravé přátelství poznáte v dobách, kdy je vám nejhůř! Možná mě někdy mrzí, že se jen tak nemůžu zbalit a odjet, ale na druhou stranu se tím víc těším na plánovaný výlet za nimi!
Stejně jako láska i přátelství se zakládá na důvěře, upřímnosti a férovosti! A já jsem šťastná, že jsem tyhle lidi poznala a jsem šťastná, že jsme se vzájemně stali součástí života toho druhého. Protože co je krásnější, než když se podívate na email a tam stojí 'Ahoj kamarádko, jak se máš. Chybíš nám. Dáme skype?'
Jsem hrdá na to, jaký je můj život. Ikdyž ne vždy je šťastný a plný slunce. Jsou dny, kdy jsem celý den zalezlá v posteli, bez nálady, smutná nebo brečím. A právě v téhle chvíli si vzpomenu na to, co jsem prožila. Na to, kdo jsou mí přátelé. Mí praví přátelé. Jistě, i tady doma, v České republice je pár lidí, které považuji za pravé přátelé. A kteří jsou se mnou, když je mi nejhůř.
Ale tohle život. Někdy je rozzářený jako letní slunce a jindy temný jako bouře. Ale o tom o je. Ne? Co by byl život bez překážek? Cesta, na které nenajdete překážku nevede nikam. Pokud chceme být jedineční, musíme si najít vlastní cestu, snažit se vyšlapat kopce, přelézt překážky a odejmout z cesty těžké kameny. A hlavně? Musíme být hrdí na to, jací jsme. Ikdyž nám spousta lidí nevěří, závidí nám a pomlouvá. Musíme se nad to povznést. A s opravdovými přáteli, na které se můžete spolehnout, to jde vždy lépe!
A je jedno, jak daleko od nás jsou. Protože v našich srdcích jsou stále s námi. Ať jsou kdekoliv....
) ....No a aby toho nebylo málo, tak se Hannah zná s Ruggerem ( Pasquarellim ).. Takže díky ní jsem v kontaktu i s nimi. A Segio? Minulost je minulost. Jak se říká, co se stalo v Barceloně, zůstane v Barceloně. ( grilovací párty u bazénu jen pro vyvolené S vyplazeným jazykem
) .....Žádné chvilkové poblouznění, žádný vtip nebo jen prázdninová zábava. V mém životě se postupně objevují noví lidé, kteří se stávají mými přáteli. Vím, že většina z nich je ze zahraničí, ale tím líp.
Časem člověk pochopí mnoho věcí, dojde mu, co je doopravdy důležité. A já vím, že pravý přítel nemusí bydlet pět minut od vás, nemusí s vámi mít milion fotek, nemusíte každou chvíli trávit spolu. Pravé přátelství je i o důvěře, o pochopení. A pozná se ne v těch dobách, kdy jste šťastní.. Pravé přátelství poznáte v dobách, kdy je vám nejhůř! Možná mě někdy mrzí, že se jen tak nemůžu zbalit a odjet, ale na druhou stranu se tím víc těším na plánovaný výlet za nimi!
Stejně jako láska i přátelství se zakládá na důvěře, upřímnosti a férovosti! A já jsem šťastná, že jsem tyhle lidi poznala a jsem šťastná, že jsme se vzájemně stali součástí života toho druhého. Protože co je krásnější, než když se podívate na email a tam stojí 'Ahoj kamarádko, jak se máš. Chybíš nám. Dáme skype?'
Jsem hrdá na to, jaký je můj život. Ikdyž ne vždy je šťastný a plný slunce. Jsou dny, kdy jsem celý den zalezlá v posteli, bez nálady, smutná nebo brečím. A právě v téhle chvíli si vzpomenu na to, co jsem prožila. Na to, kdo jsou mí přátelé. Mí praví přátelé. Jistě, i tady doma, v České republice je pár lidí, které považuji za pravé přátelé. A kteří jsou se mnou, když je mi nejhůř.
Ale tohle život. Někdy je rozzářený jako letní slunce a jindy temný jako bouře. Ale o tom o je. Ne? Co by byl život bez překážek? Cesta, na které nenajdete překážku nevede nikam. Pokud chceme být jedineční, musíme si najít vlastní cestu, snažit se vyšlapat kopce, přelézt překážky a odejmout z cesty těžké kameny. A hlavně? Musíme být hrdí na to, jací jsme. Ikdyž nám spousta lidí nevěří, závidí nám a pomlouvá. Musíme se nad to povznést. A s opravdovými přáteli, na které se můžete spolehnout, to jde vždy lépe!
A je jedno, jak daleko od nás jsou. Protože v našich srdcích jsou stále s námi. Ať jsou kdekoliv....
