Včera jsem s kolegyní v práci probírala jednu věc, která mě zavedla na toto téma.
Každý z nás nevěru zná, ale každý za ni považuje něco jiného.
Někomu stačí maličkost, jiný má větší míru tolerance. Ale co vlastně nevěra ve skutečnosti je, a co se za nevěru dá považovat?
Dejme si ukázkový příklad.
Jdete s partnerem po ulici, ale on se otočí za každou druhou sukní s výrazem 'Tuhle bych bral'. Dá se i tohle považovat za sklon k nevěře? Je možné, že když váš partner je schopný tohoto, byl by schopný vám i doopravdy zahnout? Nebo je to jen automatický tik či nevědomé hodnocení?
Srovnává vás tak partner s jinými? A děláte tohle i vy?
Já osobně si myslím, že pokud máte partnera a toho milujete, nemáte potřebu srovnávat ani ho hodnotit. A je to více omluvitelné, když tohle děláte oba? Jde o vzájemnou soupeřivost jak druhého vyprovokovat? Je to test? Nebo jen zkouška zdravé žárlivosti?
Když skutečně milujete, máte oči jen pro toho druhého. Je ve funkčním vztahu něco takového důležité či podstatné?
Podle mě je tohle důkazem toho, že ve vztahu něco nefunguje. Je to dost možná varovný signál..
Nebo je to vážně jen hra, aby si ten druhý vámi nebyl tak jistý? Ale potom se znovu ptám..
Máte tohle zapotřebí? Nebylo by lepší si otevřeně a uprímně promluvit? Vždyť, co je to za vztah, pokud v něm převládá nejistota a strach?
Copak takhle jsme skutečně šťastné? ....
Každý z nás nevěru zná, ale každý za ni považuje něco jiného.
Někomu stačí maličkost, jiný má větší míru tolerance. Ale co vlastně nevěra ve skutečnosti je, a co se za nevěru dá považovat?
Dejme si ukázkový příklad.
Jdete s partnerem po ulici, ale on se otočí za každou druhou sukní s výrazem 'Tuhle bych bral'. Dá se i tohle považovat za sklon k nevěře? Je možné, že když váš partner je schopný tohoto, byl by schopný vám i doopravdy zahnout? Nebo je to jen automatický tik či nevědomé hodnocení?
Srovnává vás tak partner s jinými? A děláte tohle i vy?
Já osobně si myslím, že pokud máte partnera a toho milujete, nemáte potřebu srovnávat ani ho hodnotit. A je to více omluvitelné, když tohle děláte oba? Jde o vzájemnou soupeřivost jak druhého vyprovokovat? Je to test? Nebo jen zkouška zdravé žárlivosti?
Když skutečně milujete, máte oči jen pro toho druhého. Je ve funkčním vztahu něco takového důležité či podstatné?
Podle mě je tohle důkazem toho, že ve vztahu něco nefunguje. Je to dost možná varovný signál..
Nebo je to vážně jen hra, aby si ten druhý vámi nebyl tak jistý? Ale potom se znovu ptám..
Máte tohle zapotřebí? Nebylo by lepší si otevřeně a uprímně promluvit? Vždyť, co je to za vztah, pokud v něm převládá nejistota a strach?
Copak takhle jsme skutečně šťastné? ....