close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fotbal a fandění

8. března 2015 v 13:42
Jak jsem již zmiňovala v minulém článku, opravdu jsem 7.3.2015 byla znovu na fotbale. Nyní jsem vydržela zápas celý a vše jsem dokumetovala. Smějící se Co? Co? Výhra! Sigma vyhrála 7:0!! 💥👟⚽👏 Byl to skvělý zápas, plný gólů, radosti, euforie a dost možná i zadostiučinění.. Seděla jsem mimo hlavní jádro fanoušků, a když jsem se občas koukala, jak fandí, jak se baví. Když jsem viděla tu euforii. Vzpoměla jsem si na to, že jsem byla součástí toho všeho. A chvílemi jsem v tom jádru sebe viděla. Byl to zvláštní pocit, deja vú. Jasně, lákalo mě to, abych šla za nimi, zafandit si, chtěla jsem vrátit čas a zase si vykřičet hlasivky. Ale konec konců, po dlouhé době jsem tam byla po druhé a nic se nemá přehánět. Ale řekla jsem si, že příště... Příště už si stoupnu tam, kde jsem kdysi stávala. Na místo, které pro mě bylo tak důležité.

Ale fotbal samozřejmě není jen o tom vzpomínat a fandit. Bohužel se mezi fanoušky najdou i ti, kteří plivou špínu na ten druhý tým.

Fandění

Někdo chodí fandit svému týmu, protože ho tím chce hnát kupředu, chce, aby ten tým vyhrál. Bohužel jsou i ti, jež jdou na fotbal vyvolat rvačku, hádku a problémy.

Ano, jsem fanouškem jednoho klubu, ale to přece neznamená, že budu sprostě řvát na tým druhý.. Já si tam jdu užít atmosféru, podívat se na pěkný fotbal, dát si pivo, nebo v mém případě colu, užít si to, že můj oblíbený tým vyhraje.
Nevidím důvod proč řvát na druhý tým sprosté fráze. Proč se do nich navážet? Myslím si, že pokud ten druhý tým prohraje, je to pro ně dost velká rána i tak. Ale tohle platí všeobecně, je jedno jaký tým s jakým týmem hraje. Vždy se nejdou blbci, co ten druhý tým budou shazovat. Dřív mě to štvalo, teď už mě to nechává klidnou. Protože po tom, co jsem zjistila, že to není těmi hráči, ale 'fanoušky', se mi ulevilo..

Protože tohle všechno si dělají sami 'fanoušci'. A musím říct, že bohužel hlavně tady v Česku. Když srovnám atmosféru na stadionu tady, když hraje Sigma proti Spartě a atmosféru na stadionu na klasickém 'Él clásico' ve Španělsku.. Je to něco zcela jiného. Tady je to peklo, tam je to ráj. Vidět tady fanouška Sigmy jak se baví s fanouškem Sparty? Nemožné! Ve Španělsku na Él clásico vedle sebe stojí fanoušek Barcelony a Realu Madrid a povídají si. Ano, povídají, hodnotí, baví se. Žádné hádky, bitky a zničené stadiony jako tady.. Možná je to i o mentalitě, o respektu. Ano, myslím, že hlavně o respektu a taky pokoře. Ti lidi tam ví, jak těžké je dostat se tam, kde jsou. A to samé je i mezi samotnými fotbalisty. V novinách čteme, jaký je Pepe bitkař, jak by každého v zápase zabil a jak moc se Real Madrid a Barcelona nenávidí. Ale skutečnost? Ti kluci se navzájem baví, jsou přátelé, žádná rivalita, nadávky.. Jen upřímný a férový přátelský vztah. Pomáhají si v nesnázích, tráví spolu čas. Společně tráví dovolené.

'Ronaldo a Mesi. Dva nesmiřitelní rivalové..'

To hlásají titulky novin. Jak se Ti dva nemohou snést? Ale pravda? Ta je zcela někde jinde. Vzájemně se respktují, baví se. Možná nejsou nejlepší přátelé, ale ani nejsou rozhádaní. Žádná nenávist.


A když tohle všechno nějak zhodnotím, myslím si, že národ čechů jsou jen závistiví, nepřející lidé, kteří mají radost, když někdo druhý trpí. Čechy evidentně baví si ubližovat, podrážet se, lhát si, podvádět, mlátit se..

Je to hodně smutné, ale bohužel je to realita dnešních dnů. A když je někdo sám sebou? Když je člověk upřímný, jedná narovinu, férově a nepřetvařuje se, tak to znamená, že není normální a měl by se jít léčit..

Opravdu netuším, kam dnešní doba a kam lidstvo spěje. Světu vládne nenávist, války, závist, zločin.

Když se mě někdo zeptá, zda jsem hrdá na svou zemi? Upřímně odpovím, že ne. Protože ono není na co být hrdý.

Politika, korupce, vraždy, okrádání... Je to hnus, kam se svět řítí. Ale to jsme teď odbočili od tématu.

Takže ať už fandíte kterémukoliv týmu, není důvod nadávat na ten druhý. I oni jsou jen lidi, a všichni děláme chyby. Bezdůvodně urážet a ponižovat umí každý, ale zhodnotit situaci a upřímně říct, že hráli dobře, ikdyž prohráli. To neumí každý. A jestli jsem na něco hrdá, tak na sebe. Na to, že jsem v tomhle objektivní a dokážu naplno a upřímně říct svůj názor, za který se nestydím. Pro někoho je to možná málo, možná nesmysl, ale podle mě, je tohle základ slušného lidského chování.

Lidé by se nad sebou měli zamyslet, měli by si uvědomit, jak by bylo jim. Jak by se cítili, kdyby hráli za tým, který by prohrával a z hlediště slyšeli jen samé urážky, nadávky a viděli létající půllitry s pivem kdykoliv by se jim něco povedlo.

Já osobně se v životě řídím několika pravidly a jedním z nich je 'Co nechceš, aby dělali druzí Tobě, nedělej Ty jim.'

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama